Základní pojmy

Základem každého přenosu je totiž tzv. základní komunikační model. Základem tohoto modulu je výměna informací ve formě dat z jednoho zdrojového systému do systému cílové pomocí komunikačního kanálu. Obecně lze říci, že datová komunikace je takový proces, který umožňuje výměnu informace mezi účastníky komunikační relace, přičemž je informace předávána ve formě dat (nejčastěji se používá výměna dat mezi dvěma účastníky, neboli stranami komunikačního procesu představujícími odesílatele a příjemce informace)[1]. Vysvětlení komunikačního modelu (též zvaný jako přenosový systém) je naprostým základem, na který navazují další související pojmy. Klíčové je vysvětlit pojmy data a informace. Data jsou reprezentanty informace, tedy údajů, hodnot, instrukcí a jiných skutečností v dohodnutém tvaru, který je vhodný pro komunikaci, interpretaci nebo zpracování jak lidmi, tak automatickými prostředky. Z toho vyplývá, že informace je tedy význam, který lidské bytosti přisuzují datům podle dohod vztahujících se k těmto datům.[2] Nemohlo by však být výměny informací bez signálu, který tyto informace, respektive data přenáší. Signálem tedy rozumíme v čase se měnící vzorek amplitudy, napětí nebo frekvence, jenž představuje informace v podobě dat šířených na nějakou vzdálenost a rozpoznávaných přijímačem. Signály mohou být trvale proměnlivé (analogové) nebo naopak diskrétní a omezené na jistou sadu stavů (digitální).[3] Dalším podstatným pojmem je agent, čímž rozumíme uživatelský proces (aplikační program), který vytváří informaci určenou k přenosu (zdrojový agent) nebo přenášenou informaci očekává (cílový agent). Agentem je například uživatelský program určený pro odesílání zpráv elektronickou poštou jiným uživatelům.[4] Posledním zásadním pojmem, kterým se budeme zabývat ještě i později, je síť. Sítí můžeme rozumět spojení dvou a více zařízení (počítačů). Sítě jsou navzájem propojené s ostatními sítěmi, které jsou složeny z jednotlivých uzlů. Propojením síťových uzlů se sleduje vzájemná komunikace. Lze říci, že počítačové sítě jsou obvykle složité systémy skládající se z velkého počtu elementárních hardwarových komponent, softwarových komponent, správních pravidel, atd. Sítě lze v počítačových teoriích dělit např. dle rozsahu sítě (LAN, MAN, WAN), dle topologie sítě (lineární, kruhová, hvězdicová, kombinovaná), dle způsobu řízení (peer-to-peer) nebo dle přístupu (privátní – veřejné) či typu přenosu (přepojování okruhů – přepojování paketů).[5]